Honusove tatranské leto
Lomnický štít 15.6.2008
Máte-li někdo pocit, že je sucho a nechce se vám zalívat zahradu nebo je v Tatrách málo sněhu a rádi by jste si zalyžovali, klidně zavolejte. Jsem zárukou studených front a nadprůměrných srážek. Spyros mi už od minulého roku říká Rainman
V ?ervnu jsme se chystali na lezení v Tatrách ještě před šílenstvím s rekonstrukcí bytu a stěhováním. Jeden den bylo po?así zna?ně nejisté a druhý den pro změnu chcalo a chcalo … Rozhodli jsme se pro Birkenmajerovu cestu I.-IV. v JV hrebeni na Lomnický štít – rychlý nástup :-), krátké lezení a v případě deště ústup na chodník. Asi deset minut bylo jasno a tak jsme si je užili v alespoň krátkém kousku lezení.
Kousek od vrcholu potkáváme Marušku, která má našlápnuto na světový rekord v dlouhodobém bivakování.
Ostrá veži?ka, Ostrá veža 13.8.2008
Uááááá máme před sebou 5 dnů v Tatrách. Po?así opět vypadá všelijak (týden bylo azuro), ale snad to vyjde. Plánujeme krátké nástupy/sestupy, aby to zvládlo naše atrofované svalstvo.
Na rozcvi?ení máme vyhlídnutou cestu Zelená platňa III – V na Ostrou veži?ku ve Furkotské dolině. Všeho všudy necelé 4 délky lezení. Nástupovou platňu jsme si užili.
Následoval pětkový doprava vytlá?ející komín, kde to bylo dost mizerné s jištěním. Nakonec jsem se do toho pustil a ejhle ?erstvě vypadající skoba až zabitá až po oko …. se mi docela ulevilo Pak už to šlo rychle po plotni?kách mezi trávami na trojkový hřeben. Ještě nás ?ekal hezký závěr – asi desetimetrová vrcholová stěnka a byli jsme nahoře. Mezitím se zase za?aly valit od Kriváňa tmavé mraky.
Vyšli jsme si ještě nalehko na Ostrou vežu a utíkali zpátky do doliny. Nakonec z toho nepršelo, takže pohodový den.
Huncovský štít 15.8.2008
Hlášený je déšť a silný vítr … Zkusíme se vyvézt lanovkou na Skalnaté pleso a uvidíme. Když tak z toho bude romantická procházka v dešti.
Vyjíždíme asi ¾ hodiny – lanovka pořád stojí a pěkně to houpe. Pokud to půjde chceme lézt cestu na Huncovský štít prostredným pilierom III-IV+ (Hutlák, Gally 1975). Nechali jsme se inspirovat zimním lezením Ivky a Boboše. Do půl dvanácté tvrdneme pod skálou a ?ekáme co po?así. Pokud se ještě nerozpršelo tak to snad vydrží (vydrželo). Zajímavý nástup po vymytých skalách a miniaturních prohlubních na skalní práh, pak jedna délka po trávách na hřeben. Třetí délka – pěkný skalní výšvih hřebene bude spolu s nástupem nejtěžší místo cesty.
Zlomisková veža, Dra?ím hrebeňom na Malou Dra?í hlavu 17.8.2008
Hlášený je celodenní déšť … zase … Nakonec z toho bylo nádherné ráno, mraky pod námi a pak mezi námi, nad námi, všude … sem tam jsme si užívali minivýhledy z Dra?ího hřebene.
Neponecháváme nic náhodě a ve 4:30 vyrážíme na Popradské pleso. Pokud se splní předpově? budeme se tackat po Zlomiskách (možná by jsme tak našli toho nezvěstného Čecha pod Drúkom). Stavujeme se na chvíli na cintorín a snídáme na Popradskom. Fotím – je úžasné světlo.
V dolině nás vítá Zlomisková veža a ze zadu se nasouvá obla?nost. Spěcháme abychom stihli vylézt alespoň na ni.
Nakonec jsme to riskli a pokra?ujeme Dra?ím hřebenem. Móóóc pěkné. Neměl jsem sebou popis, takže jsme to šli až po Dra?í hlavu všechno poctivě hřebenem. Ob?as jsme vylezli na nějakou věži?ku, abychom zjistili, že z druhé strany můžeme z „ostří žiletky“ zase slanit což strejda Puškáš a prvovýstupci na rozdíl od nás chytře podešli
Pod Malou Dra?í hlavou jsme zřejmě traverzovali příliš daleko a stvořili nějakou variantu v platni. Ale blahoslavení chudí duchem - ta plotna byla moc hezká … Na Velkou dra?í hlavu jsme už s ohledem na ?as nepokra?ovali a slanili ze Štrbiny v Dra?ej hlave do Dra?ej kotlinky. Na sestupu nás ještě ?ekala odměna – mlha se znovu protrhla a ve?erní slunko udělalo te?ku za naší krátkou dovolenou.
